Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 04.02.2017 15:20:15 

K L U B Í Č K O

ŘÍKANKY‚ TRADICE

Ř Í K A N K Y

BRAMBORA

Kutálí se ze dvora takhle velká brambora.

Neviděla, neslyšela, že na ni padá závora.

Tytyty, ty bramboro, kutálej se okolo!

Kdyby tudy projel vlak, byl by z tebe bramborák.

PACI PACI

Paci paci pacičky, to jsou moje ručičky.

Ťapi ťapi ťapičky, to jsou moje nožičky.

Ručky, aby dělaly, nožky, aby běhaly.

Očka, aby viděla, ouška, aby slyšela.

Pusinka je na papání a nosánek na čmuchání.

NA KONOPKY

Hrály bychom na konopky, kdyby byly větší snopky,

málo nás, málo nás, pojď, Vojtíšku, mezi nás.

(...mnoho nás, mnoho nás, běž, Danuško, pryč od nás.)

MAKOVÝ ZÁVIN

Takový, takový je závin makový.

Mňamy, mňamy, mňamy, jen od mojí mámy.

Uválíme, naplníme, upečeme, potom sníme.

MASOPUSTNÍ ŘÍKADLA

Masopust, masopust, Popeleční středa,

kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.

Já nemám, já nemám, já se třesu mrazem,

dejte mi slaninku, zahřeju se rázem.

 

Jémine, domine, masopust pomine.

Jémine, domine, masopust pryč.

Masopust přestane, růženec nastane.

TRADICE, KTERÉ JSME SI PŘIPOMNĚLI.

LEDEN – novoroční proutek

  Péče o úrodu byla motivem koledy, při níž koledníci přinášeli do statku proutky z trnky ozdobené hrášky a barevnými hadříky nebo papírky a zpívali:

„Dej vám Pánbůh dobrýtro na to nový líto, abyste měli leníček jako tenhle proutíček a na něm hlavičky jako tyhle hráštíčky…“

Sedlák od nich proutek koupil a zapíchl jej na okraj pole, čímž si pojistil úrodu.

ÚNOR – Masopust

  Masopust býval posledním vydechnutím uzavírajícím dobu zimního odpočinku. Zahajoval také předjarní půst, který končil oslavou Velikonoc.

Období masopustu trvalo od Tří králů do Popeleční středy. Tři dny před začátkem postu se nazývaly ostatky a byly vyvrcholením a zároveň ukončením masopustu.

Hlavním ostatkovým dnem bylo sváteční úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a k pití.

BŘEZEN – Postní doba

  1. neděle postní (letos 1.3.) se nazývá ČERNÁ, v některých krajích LIŠČÍ.                                                               Maminky napekly v noci preclíky, navlékly na vrbový proutek a přivázaly na strom v zahradě. Ráno vyprávěly pohádku o lišce, která v zahradě nechala nadílku.

2. neděle postní (8.3.) se nazývá PRAŽNÁ podle staročeského postního pokrmu PRAŽMO z praženého obilí.

3. neděle postní (15.3.) se nazývá KÝCHAVNÁ podle kýchání, které čistí hlavu. Znakem dobrého chování bylo pozdravení na kýchnutí (Pozdrav Pán Bůh). Pověstí bylo, kdo kolikrát tuto neděli kýchnul, minimálně tolik roků byl ještě živ.

4. neděle postní (22.3.) se nazývá DRUŽEBNÁ. Děvčata chodila po vsi s lítem.

5. neděle postní (29.3.) se nazývá SMRTNÁ. Ze vsi se vynášela Mořena (Mařena, Smrtka), která symbolizovala zimu.

6. neděle postní (5.4.) je KVĚTNÁ, která znamená slavnostní otevření Velikonoc. Posvěcené kočičky si lidé dávali za kříž nebo za svatý obrázek.  Tento den se oblékaly nové šaty, aby v nich člověk kvetl.

KVĚTEN – Otvírání studánek
Dříve byly studánky a prameny velmi důležitým zdrojem vody. Dívky se k nim vydávaly, aby je po zimě vyčistily a otevřely. Na kraj potom položily věnečky.  
Májíček - Květen patří stavění májů. My si začínající květen připomeneme malým májíčkem.
Červen – Svatojánská noc (z 23. na 24. června)
Ohni na kopcích v předvečer svátku sv. Jana se oslavuje jeho narození. Byliny natrhané o této noci mají léčivou sílu a kouzelnou moc. V lesích prý můžeme najít zázračný květ kapradí, kterému se přičítá moc učinit člověka neviditelným, dát mu porozumět řeči rostlin a zvířat, uvidět budoucnost a dosáhnout ve všem štěstí. Střeží ho však čert, který klade hledačům do cesty všeliká protivenství; těm se lze bránit na základě složitých předpisů a doporučení.

 

TOPlist